Nesebar je město v Bulharsku na jižním pobřeží Černého moře. Leží v blízkosti letoviska Burgas na severní straně stejnojmenného zálivu, na malém skalnatém poloostrově.
Město vzniklo z původního thráckého osídlení a bylo vytvořeno Řeky na přelomu 6. a 5. století před naším letopočtem. Staré město je jakýmsi "open-air muzeem" a komplexním památníkem městského umění.
Se svými významnými budovami a jedinečnou polohou bylo zapsáno v roce 1983 na Seznam kulturního dědictví UNESCO a jedním ze 100 národních turistických míst v Bulharsku.
Díky své historii a blízkým plážím je Nesebar mezinárodně známý a přitahuje návštěvníky z celého světa. Společně se Slunečným pobřežím, Ravdou a Svatým Vlasem tvoří největší turistickou aglomeraci Bulharska.
Dnes je nové a staré město od sebe oddělené úzkou mořskou šíjí a staré město se rozkládá na malém poloostrově. Více o historii a vývoji osídlení se mohou zájemci dozvědět v archeologickém muzeu, které stojí hned na začátku poloostrova. Jsou v něm vystaveny nálezy, které byly objeveny při archeologických vykopávkách.
Stopy minulých historických období zde najdete doslova všude. V oblasti starého města je k vidění pevnostní zeď, která byla roku 1964 vyhlášena kulturní památkou národního významu. Zachovalo se tu i velké množství kostelů, z nichž dva - Sveti Spas a Sveti Stefan - byly vyhlášeny za muzeální objekty.
Velká část domů ve starém městě pochází z doby bulharského národního obrození (18. a 19. století). Zajímavá je architektura Moskojaniho domu, ve kterém sídlí expozice národopisného muzea. V tomto muzeu se můžete dozvědět hodně zajímavostí o životním stylu a kultuře místních obyvatel, k vidění je mnoho předmětů z každodenního života a také místní typické kroje.
Na obou stranách jediného přístupu na poloostrov byly odkryty zbytky městských hradeb z 5. století př.n.l.. V pozdně antickém období (5. - 6. století) zde byla vybudována jedna ze dvou pětibokých věží lemovaných bránou. Zeď byla až do 14. století znovu přestavována . Na severním pobřeží starého města stojí pozůstatky starých helénských zdí z 5. - 3. století př.n.l..
Z původních více než 40 kostelů a kaplí ve městě jich "přežilo" jen deset tureckou nadvládu. Z raně byzantského období se dochovaly dva kostely, ale bohužel již jen v podobě ruin. Jedná se o starý Metropolitní kostel a baziliku z druhé poloviny 6. století, která se nachází na špičce poloostrova u moře. V obou případech se jedná o trojlodní baziliku.
Starý Metropolitní kostel je jistě nejpůsobivějším kostelem v celém Nesebaru. Je 25 m dlouhý a 22 m široký. Trojlodní kostel zdobí kolonády a arkády vybudované z kamenných bloků a z cihel, podlahu zase zdobí mozaiky.
Bazilika u moře, bývalý hlavní kostel kláštera Eleusa, byla odkryta v roce 1920. Byla zničena pravděpodobně v pozdním středověku a pak se potopila při zemětřesení do moře. Zvláštní význam pro dějiny architektury mají kostely ze 13. a 14. století, které jsou úzce spojené s pozdně byzantskou architekturou v Konstantinopoli.
