Bulharské město Nesebar leží v zálivu u Černého moře, na malém a skalnatém poloostrově. Ten je s pevninou spojen 350 m dlouhou pevninskou šíjí. Severně od města se nachází východní úpatí balkánských hor, které vybíhá až na skalnatý mys Emine v Černém moři. Město leží asi 30 km od mezinárodního letiště a 40 km od provinčního hlavního města Burgas. Už dokonce téměř "srostlo" s okolními letovisky Slunečné pobřeží a Ravda.

Nesebar je jedním z nejstarších měst v Evropě a nejbohatší místo na památky z období středověku v Bulharsku. Staré Město je jakýmsi muzeem pod širým nebem a s významnými kulturně-historickými stavbami a jedinečnou polohou bylo zapsáno na seznam Světového kulturního dědictví UNESCO a stalo se jedním ze 100 bulharksých národních turistických objektů.

První důkazy o osídlení místa pocházejí z doby 3000 let př.n.l., kdy na poloostrově vznikla první osada. V nejranějších dobách bylo místo osídleno Thráky, kteří mu dali jméno Mesabriya.
Na konci 6. století př.n.l. byla osada již řeckou kolonií a přistěhovalci jí dali jméno Mesemvriya.

Město čile obchodovalo s celou východní polovinu Středomoří a v 5. století př.n.l. se tu dokonce razily bronzové a stříbrné mince.
S římským obdobím skončila i jedna ze skvostných epoch tohoto tisíce let starého města. Rozlehlá Římské říše postupně pohltila celý středomořský svět a města na pobřeží Černého moře zůstala jen na její periferii.

V roce 330 let se černomořská provinční města stala základní "zdí" Byzantské říše a Nesebar se tak probudil k novému životu. Masivní opevněné zdi byly přestavěny a z byzantského období (5. - 6. století) pocházejí i nejstarší dochovalé kostely.

K mnoha pamětihodnostem patří městské hradby z obou stran na jediném přístupu k poloostrovu. Pocházejí z počátku byzantského období ve 4. a 5. století a stojí na základech helénistického města. Významnými stavbami jsou také budovy z doby bulharského obrození v 18. a 19. století, archeologické muzeum a obnovené větrné mlýny.