Kavarna, 2.část

Dnešní jméno tohoto osídlení, Kavarna, se poprvé vyskytuje v pramenech až teprve na začátku 15. století. Během osmanské invaze bylo město téměř kompletně zničeno, ale v druhé polovině 17. století bylo opět nově postaveno.

V 15. - 19. století bylo toto středověké město důležitým ekonomickým a kulturním centrem s bohatými a rozmanitými kulturními pozůstatky – opevněnými hradbami, raně křesťanskou bazilikou, středověkými kostely. Byly zde nalezeny zajímavé artefakty z této doby - mince z různých historických období, zlaté šperky, unikátní předměty vysoké umělecké hodnoty, thrácký zlatý poklad a mnoho jiného.

Zdejší jeskyně byly v tomto období využívány jako klášter a v některých z nich jsou na stěnách stále viditelné protobulharské značky - runy, kříže a kamenné ikony. V této době vznikly také turecké lázně - hamam, středověká nekropole, most, fontány, křesťanské kostely a několik nápisů.

Od počátku 20. století zaznamenala Kavarna rychlý růst jako hospodářské a kulturní centrum regionu, který byl přerušen v roce 1913 s nastolením rumunské okupace. Bulharské obyvatelstvo se bránilo politice Rumunska aktivním kulturním a veřejným církevním životem, čtenářskými sály a zakládáním kulturně-osvícenských spolků. V roce 1940 město připadlo zpátky Bulharsku.