Bansko je jedno z nejnavštěvovanějších bulharských měst. Leží 160 km jižně od Sofie, na jihozápadě Bulharska v Blagojevgradské oblasti. Nachází se na úpatí pohoří Pirin, nedaleko stejnojmenného národního parku v údolí řeky Mesta. Díky mimořádně příznivé poloze, bohatému kulturně historickému dědictví a výborným podmínkám pro lyžování a rekreaci přitahuje řadu turistů.

Bansko bylo jako samostatná osada poprvé zmíněno v roce 1576. Do té doby žili obyvatelé v rozptýlených osadách. V 17. a 18. století zažilo místo kulturní rozmach a postupně se proměňovalo v bohatou osadu s rozvinutými řemesly a obchodem. Obchodníci z Banska jezdili od oblastí u Bílého moře až do střední Evropy. Na trhy dováželi dřevěné, kožené a železné výrobky. Zpátky dovezli olivy, ryby, bavlnu a další produkty.

V této době bohatly celé rodiny, které po svých cestách vyprávěli o kultuře různých zemí a měst a posílaly své děti do zahraničí na studia. Díky zlepšení životní úrovně začalo mnoho obyvatel stavět dvoupatrové opevněné domy, které vynikaly krásnou architekturou a zároveň obyvatele chránily před vpády lupičů.

Historické muzeum je součástí muzejního komplexu Bansko, který sdružuje nejvýznamnější kulturně historické zajímavosti města. Dům Veljanova kâšta se vyznačuje původní řezbářskou výzdobou a nástěnnými malbami. Byl postaven na počátku 19. století pro stavitele a malíře Veljanova Ogneva, jenž je i autorem nástěnných maleb.

Dům Beninata kâšta je typický příklad toho, jaké domy se koncem 18. století stavěly. Narodil se v něm významný osvícenec Neofit Rilski (vlastním jménem Nilola Benin), který v domě žil až do roku 1811. Nejstarší dům ve městě pochází z roku 1749.

V domě básníka Nikoly Vapzarova se seznámíte s životem jeho rodiny, ve které vyrostl. V domě jsou vystaveny jeho osobní věci, v přízemí je umístěna expozice o básníkově životě a díle. K muzejnímu komplexu patří rovněž prodejní etnografická výstava, Dům umění a Historické muzeum ve vesnici Elešnica, kde spatříte cenné nálezy z 6. – 4. století před Kristem.

Kostel Svaté Trojice (z roku 1835) je poznávacím znamením Banska. Nástěnné malby, řezbářská výzdoba a architektonické řešení se nesou v duchu Banské umělecké školy. Na kostele se podíleli její nejlepší zástupci: mistři Veljan Ognev a Dimitar Molerov. Mistr Grigor Dojuv postavil roku 1850 na prostranství před kostelem zvonici, která se roku 1885 dočkala i hodin, které vyrobil Todor Hadžiradonov. Tehdy se jednalo o architektonicky velmi zvláštní věž, neboť spojovala funkci zvonice a městských hodin.

V kostele Nanebevstoupení Matky Boží (ze 14. století, na konci 18. století byl restaurován) je umístěn nádherný ikonostas.
K pozoruhodným starým domům patří Sirlestovata kašta, který se díky metr tlusté zdi, malým a temným střílnám, železným okenním mřížím a mohutným dveří podobá spíše malé pevnosti.