Sofie a historie, 2. část

Téměř celé osmanské dědictví bohužel nepřežilo zemětřesení v 19. a 20. století. Jen málo budov, jako například mešita Banja Baši, bylo zachováno ve své funkci. Ostatní budovy byly přeměněny na kostely, jako třeba osmanská mešita Bosnali-Mehmed, dnes kostel Sveti Sedmočislenici nebo jiné veřejné budovy, jako například Velká mešita.

Orientální panorama města se změnilo podle západního modelu, zejména v rámci nově postavených veřejných budov. Například neoklasická budova Úřadu státního tisku (1882), budova parlamentu (1884), Vojenská akademie (1892), Národní divadlo (1906) nebo carský palác. Vzhledem k nedostatku kvalifikovaných pracovníků, architektů a stavebních inženýrů, bylo zaměstnáno mnoho cizinců v celé zemi. Vznikla i první mapa Sofie v roce 1878, díky Francouzovi S.Amadierovi, která byla vypracována na základě podkladů dvou rakouských architektů, Adolfa Kolara a Venceslava Roubala.

Během srbsko - bulharské války roku 1885 postoupila srbská armáda až 20 km před Sofií, a bulharský kníže Alexander I. nařídil evakuaci města. Po bitvě u Slivnice šli ale Bulhaři do protiútoku a nebezpečí bylo od Sofie odvráceno.

Po skončení balkánských válek a první světové válce vznikaly ve městě uprchlické tábory vysídlených Bulharů z Makedonie. Tak následovala druhá stavební fáze, která byla charakteristická pro výstavbu rodinných domů pro vysídlené osoby a migranty. Místa v Sofii, ve kterých se usadili, získávala názvy podle jejich domovského regionu nebo města.
V roce 1939 počet obyvatel Sofie vzrostl na 300 tisíc.

Během druhé světové války bylo město z důvodu pro-fašistického postoje Bulharska těžce bombardováno Spojenci. 5. září 1944 Sovětský svaz deklaroval válku s Bulharskem a obsadil celou zemi. S pomocí Sovětské armády vyhlásil Georgi Dimitrov 15. září 1946 ve městě Bulharskou lidovou republiku. Po válce začalo další období stavební činnosti, ve kterém bylo město přestavěno po socialistickém vzoru.
10. Listopadu 1989 byla svržena komunistická vláda v Sofii a zahájena demokratizace země.

Nejlepším způsobem, jak se co nejvíce dovědět o minulosti Bulharska je bezpochyby návštěva muzea a církevní stavby tohoto města. Návštěva Národního historického muzea, Církevního historického muzea, Národního archeologického muzea a Národopisného muzea osvětlí spolehlivě každému návštěvníkovi dějiny země. Náboženské stavby v okolí, jako např. kostel Bojana, kostel Sv. Petka a kostel sv. Nedelja, mešita Banja Baši či synagoga, jsou svědky skutečně pestré náboženské historie.